Alžběta Solarczyk Krausová je odbornicí v oblasti regulace AI. Evropská unie byla první, kdo přišel s návrhem regulace AI. První usnesení Evropského parlamentu o tzv. kyberfyzikálních systémech je z února 2017. ČR se také výrazně podílela na mezinárodní úrovni, když v roce 2018 podala návrhy pro UNIDROID a UNCITRAL. 

AI Act, připravovaný nařízením EU, se zaměřuje na regulaci systémů založených na strojovém učení, které se vyvíjejí v čase a jsou autonomní. "Cílem není regulovat všechny AI systémy, ale ty, které představují vyšší riziko," vysvětluje Alžběta Solarczyk Krausová. Návrh zahrnuje i pravidla pro velké jazykové modely, jako jsou chatboti, kde je kladen důraz na transparentnost a právo uživatelů vědět, že komunikují s robotem.

Regulace AI není jen evropskou záležitostí. V USA je momentálně 400 návrhů zákonů regulujících AI, z toho jenom 30 v Kalifornii. Čína naopak disponuje jedněmi z nejpřísnějších zákonů na regulaci velkých jazykových modelů. Tím se zabraňuje šíření nechtěných informací, což podle našeho hosta zavání cenzurou, kterou v Evropě nemáme a nechceme.

AI Act bude vyžadovat adaptační zákon v českém právním řádu. Ministerstvo vnitra již připravilo návrh zákona k implementaci povinností týkajících se biometrického monitorování. AI Act také předpokládá, že národní státy stanoví sankce za nedodržení pravidel AI gramotnosti. Firmy budou muset vzdělávat své zaměstnance o rizicích a možnostech AI.

Výrazný dopad AI bude mít i na právní profesi. Tyto systémy budou pomáhat při navrhování právních textů, vyhledávání soudních případů a přípravě argumentů. AI se stane nepostradatelným nástrojem, který právníkům umožní efektivnější práci, avšak ne nahradí lidský kontakt, který zůstane klíčovým prvkem právní praxe.

Rozvoj AI je rychlý a regulátoři mají problém držet krok. Tempo s technologiemi se zákonodárcům nedaří držet, ale Evropská unie se snaží maximálně reagovat na technologické novinky. AI Act obsahuje mechanismy, které umožní pružně reagovat na nové technologické výzvy.

Sledujte epravo.cz.